IVANA

25.05.2010 08:35

Jmenuji se Ivana,narodila jsem se 8.4.1994 v Teplické porodnici. Je mi tedy 16 let. Od narození bydlím v Oseku v panelovém bytě,moc se mi tu líbí a ani do budoucna neuvažuji o tom že bych se z Oseka odstěhovala. Mám staršího bratra. Jmenuje se Petr, je mu 21 let a pracuje jako automechanik v Litvínově. Máme společný pokoj a i když se někdy hádáme,mám ho moc ráda, a vím, že v těžkých chvílích bude stát vždy při mně.

Mamka se jmenuje Ivana. Je 41 let pracuje na správě majetku města Duchcova. Je pro mě skvělou maminkou a zároveň i nejlepší kamarádkou. Je mezi námi obrovská důvěra,

Táťka se jmenuje Petr. Je 43 let a pracuje jako alektromechanik v severočeských dolech. Je hlavou naší rodiny a pro nás všechny velkou oporou. Jak s rodiči tak s bráškou si skvěle rozumím a vycházíme mezi sebou. Možná to, že všichni držíme tak po sobě, způsobila těžká nemoc maminky, kterou prodělala když jsem byla menší,bylo mi asi 7 let. Dost nás to sblížilo. Nerada na to vzpomínám, mám na to jen špatné vzpomínky a nerada se k tomu vracím. Naštěstí vše dobře dopadlo a já se mohu radovat z toho, že jsme všichni zdraví,nebo't je to ta nejdůležitější věc, kterou v životě podle mě má.

Od tří do šesti let jsem chodila do dětské školky v Oseku, poté jsem přešlana 1.stupeň základní školy Osek. Ráda na to vzpomínám. Pro své budoucí povolání jsem se rozhodla po ukončení pátého ročníku základní školy přejít na osmilété gymnázium v Duchcově, kde studuji pátým rokem. Toto rozhodnutí považuji za jedno z nejlepších v mém životě. Poznala jsem nové lidi. Své první velké lásky, nejlepší kamarádku i nejlepšího kamaráda ,u nich jsem poznala,že nezáleží jak daleko od sebe jste,ale hlavně ,že jsi spolu rozumíte. Vždy mi poradí a pomůžou, jak nejlépe umí a já si jich za to moc vážím.

Mé plány do budoucna jsou takové: od příštího roku bych si chtěla začít dělat praxi v ústavu pro postižené v Mostě. Dodělat matuiritu a jít na vysokou školu. Nejlépe s pegagogickým zaměřením, neboť ráda pracuji a komunikuji s lidmi. Mé vysněné povolání je psycholožka. Snad to vyjde, věřím v to. Pak asi jako každá dívka v mém věku bych jsi chtěla najít milujícího partnera. Mít kupu dětí, malinký baráček na vesnici a psa. Ale to jsou jen mé sny.

Mezi mé nejvétší záliby patří sport, především aerobik, kterému se věnuji od malička a neustále mě baví, dále běh, který mi napomáhá zapomenout na všechny starosti. Dále se učím hrát na kytaru, zatím mi to moc nejde, ale doufám, že neustálým treninkem se to zlepší. Hra na kytaru mě baví neboť v ní můžu vydávat své pocity najevo pomocí hudby a písní.

Řídím se motem: Co tě nezabije, to tě posílí.

—————

Zpět