listopad 2009 - VÚ Kostomlaty pod Milešovkou, 5 dívek

SYMETRIE A ASYMETRIE

Dívky se fotily z anfasu, tak abychom společně v počítači sestavily jejich vždy pravé a levé poloviny tváře k sobě.
 
Symetrie a asymetrie jsou jako výraz dialektické jednoty zachování a změny obecnými zákonitostmi v přírodě i v lidském poznání. Narozdíl od idealismu interpretací symetrie, které směřují k tomu pojímat základ světa jako čistě ideální "matematickou symetrii", dialektická matematika ukazuje, že pojem symetrie je abstrahován z materialistických systémů a jejich vlastností a vztahů a že symetrie je tedy vlastností hmoty.

V řecké přírodní filozofii vystupuje problém symetrie spolu s pojmy harmonie, míry, rytmu, metra aj. (Pythagoras, Platón). V novověku J. Kepler chápal tuto symetrii v matematické formě jako duchovní, božský základní princip světa. K platónským představám matematiky symetrie (pojaté čistě duchovně), jež má být základem symetrie materialistického světa, se v současnosti přikláněl W. Heisenberg. Z hlediska dialektické matematiky je svět jednotou symetrie a asymetrie. Přeceňování nebo dokonce zabsolutňování symetrie je metodologicky chybné. Moderní fyzika a chemie dokázaly, že ve struktuře, vlastnostech a vztazích materialistických systémů existuje jak symetrie, tak i asymetrie.

 

 


Pravé a levé půlky obličeje

/album/a0-spoluprace-pred/a1-leva-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a1-prava-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a1-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a2-leva-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a2-prava-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a2-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a3-leva-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a3-prava-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a3-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a4-leva-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a4-prava-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a4-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a5-leva-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a5-prava-jpg/

/album/a0-spoluprace-pred/a5-jpg/

—————


Symetrie, asymetrie - výstupy

—————


ČB posterizace s 20% krytím pro kresbu

/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a1-leva-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a1-prava-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a1-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a2-leva-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a2-prava-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a2-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a3-leva-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a3-prava-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a3-jpg1/
/album/fotogalerie-0-spoluprace-pred-1-2-/a4-leva-jpg1/

—————


Fotodokument: Symetrie, asymetrie

/album/fotogalerie-symetrie-asymetrie/dsc07791-jpg1/
/album/fotogalerie-symetrie-asymetrie/dsc07792-jpg1/
/album/fotogalerie-symetrie-asymetrie/dsc07793-jpg/
/album/fotogalerie-symetrie-asymetrie/dsc07794-jpg1/

—————


Cena za objasnění asymetrie ve vesmíru

Mladá fronta DNES, 11.10.2008, autor: STANISLAV DRAHNÝ

Nobelovu cenu za fyziku dostal Američan japonského původu Yoichiro Nambu a spolu s ním i dva japonští vědci Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa. Všichni bádají v oblasti teoretické fyziky a zabývají se výzkumem nejmenších částic.

Jejich práce přispěly k zodpovězení otázky, proč existuje více hmoty než antihmoty. To je věc, která měla zásadní důležitost při samém vzniku vesmíru: kdyby probíhaly všechny procesy v naprosté symetrii, vzniklo by hmoty a antihmoty stejné množství a vzápětí by se vzájemně zničily. To se však, jak známo, nestalo. Proč? To právě vysvětluje teorie narušené symetrie.

„Cena byla vlastně udělena za dvě různé věci,“ říká profesor Jiří Hořejší, vedoucí Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity. „Polovinu dostal Yoichiro Nambu za objev spontánní narušení symetrie a druhou část ceny dostali dva japonští vědci za práci, která se také týkala narušení symetrie, jednalo se však o jiný výzkum.“ Abychom pochopili, za co se ceny udělovaly, musíme si vysvětlit, co jsou nejmenší – elementární – částice, z nichž se skládá hmota. To, že se atomy dělí na protony, neutrony a elektrony, nás učili ještě ve škole. Vědci jsou však dnes již o krok dále, vědí, že existují menší částice, z nichž se protony a neutrony skládají. Říká se jim kvarky. Jsou permanentně uvězněny uvnitř protonů, neutronů a dalších částic. Jako volná částice nebyl kvark nikdy pozorován a má se za to, že to za normálních podmínek ani není možné.